"Žena za ženou, každá drží druhou, dává jí lásku, podporu, porozumění, pochopení, sílu. Jako bychom všechny byly jedna žena a přitom každá tak jiná. Já nevím, hledám slova, která by popsala pocit, který jsem cítila v té chvíli. Ne, není možné ho vyjádřit slovy. Děkuji za tento krásný prožitek. Děkuji ženám za pocit bezpečí. Děkuji mužům, že tady jsou mezi námi a moc si přeji, abych brzy k nim našla cestu a mohla se radovat z jejich lásky a pozornosti. Děkuji Monice. Děkuji Igorkovi. Děkuji krásnému místu v Lažánkách."

IsisVítkov

"Koncem prázdnin 2009 mi zbyl ještě týden nenaplněného programu. Našla jsem si ozdravné cvičení Mohendžodáro v Lažánkách. To bude pro mě ta správná prázdninová volba, trochu cvičení, masáží, kruh žen, příroda. A konečně se podívám do místa, které několik let sleduji na internetu a zajímala mě i mladá Monika, která "cosi" nového přivezla a s ženami to cvičí. V Lažánkách to bylo od počátku příjemné, babinec. Ženský rod tu byl zastoupen od babiček, zralých žen, žen v rozkvětu až po -náctileté. Na pokoji bezva skladba - navázáno přátelství, sdíleno ženské tajemství, odkrývána tajná zákoutí duše, pohlazení bolestných míst, soucítění, pomoc. Odkládám /po kouskách/ mužství a pěstuji ženu. Ženu uvnitř i zvnějšku. Jezdím do Lažánek."

Dana LinhartováCvičitelka Mohendžodáro

To, co pro sebe v současnosti zatím můžu a chci udělat a o co se snad už i trochu snažím, je nebát se být takovou jaká jsem. I když to právě neodpovídá očekávání okolí a často ani mému očekávání, přijmout samu sebe se vším potenciálem co ke mně patří, a který jsem jako bytost dostala do vínku, když mi v tomto dualitním světě byla dána příležitost být ženou. A nepropásnout tak příležitost naučit se s tímto potenciálem pracovat, používat ho a rozvíjet a možná se tak časem stát i tou, která je dávající. V tom všem mi ukazuje cestu Mohendžodáro.

Hana PolívkováCvičitelka Mohendžodáro